Vladimír Salčák - Mžitky před očima ze sopečného prachu Eyjafjallajökull

21.4.2010

Když se k nám minulý týden přibližoval mrak sopečného prachu z islandské sopky Eyjafjallajökull, dalo se další dění na nebi celkem předpokládat. Když se k nám z politického nebe přiblíží některé smutné postavy této nebeské scény, nedá se předpokládat vůbec nic. Jen těžko může obyčejný smrtelník vystopovat jejich myšlenkové pochody.

Václav Klaus v rozhovoru pro Český rozhlas a Českou televizi kritizoval ty evropské politiky, kteří na cestu do Krakova na pohřeb polského prezidenta Lecha Kaczyńského a jeho ženy kvůli islandskému sopečnému prachu nakonec rezignovali. „Rozuměl bych tomu, že kanadský premiér nebo australský generální guvernér, ale že nepřijedou někteří Evropané a zástupci EU, se mi zdá nepochopitelné,“ prohlásil Klaus. Podle něj se ukazuje, že „ty vznešené fráze Bruselu o evropské jednotě jsou skutečně jen fráze“.

„Kdopak sem udělal tu čmáranici inkoustovou, no? …a kdo za to byl bacenej, no?“ „Tos mě tenkrát NASRAL kamaráde!!!“

Tak to jen pro pobavení citát z divadelní hry jiného českého génia Járy Cimrmana. Už od dětství ho denně poslouchá před spaním moje dcera Martina. V sobotu vyrazila se skupinkou studentů hradišťského gymnázia na výměnný pobyt do Španělska. Moc se těšila, měla poprvé v životě cestovat velkým dopravním letadlem, se svou baskickou hostitelkou několik týdnů vzrušeně komunikovala na Facebooku. Ráno vyjela ze Starého Města vlakem do Prahy, pak autobusem na Ruzyň, stornovala letenku a stejnou cestou se večer vrátila domů. Žádné prohlášení po svém návratu nevydala.

„Já jsem tady jediný z vás graduovaný.“ „Ježiši, hochu, a kdo ti to udělal?!“ To byl další citát z díla největšího Čecha. Aby bylo veselo.
Mezi české humoristy míří i poslanec, hejtman a doktor David Rath. „Knihu jsem nechtěl napsat jako politik, ale jako vnější pozorovatel veřejného dění, který má tu velkou výhodu, že aktéry zná osobně a po mnoho let. Jde o vlastní postřehy, tudíž pohled ryze subjektivní, navíc opírající se výhradně o moji paměť,“ píše Rath v úvodu. Podle něj je kniha psána formou nadsázky a sarkasmu. Zájemci o toto veledílo nechť si přečtou ukázky ze dvou odtajněných kapitol – Petr Bendl: Prodavač nemocnic a Ivan Langer: Íčko. Pěkné počtení.
„Já bych měl, tady taťkovi, poděkovat, že mě zplodil.“ „Rádo se stalo.“
„Mě znervózňuje, že se jim v období puberty… výrazně, ale opravdu výrazně… zhoršuje prospěch.“
„Prosím tě, co to jsou ty rozpíčky?“ „To jsou buchty se švestkami.“ „No, tak nic…“
„Já jsem se na jedné školní akci, tak dojal, že museli vyklidit tělocvičnu.“ Opět Jára Cimrman.
Zapište si: Mžitky před očima z myšlenkových pochodů českých géniů nezpůsobuje sopečný prach Eyjafjallajökull. Já si to zkontroluju.


VLADIMÍR SALČÁK

Autor je hercem na volné noze, bývalým a dnes příležitostným novinářem. Jeho srdcovým sportem je házená.

« zpět na titulní stranu  |  další články v rubrice Hradišťané blogují »