11.8.2010

„Ten je tady platný jak komunista na Velehradě,“ říkával můj strýc Václav o lidech, kteří se snažili vyvolat dojem, že jsou středobodem vesmíru a přilehlého okolí. S jedním takovým jsem se potkal minulou středu „zoči voči“ na trojúhelníkovém nádvoří statku Favory v Benicích na Benešovsku. Oním mužem, který v minulých krajských volbách udělal z poloviny národa hlupáky, když jim slíbil zrušení třicetikorunového „julínkovného“, byl dr. Rath. Můj názor na tohoto člověka vyjádřil kdysi nejlépe jeho kolega zubař, básník a velkoknihkupec dr. Macek na sjezdu stomatologů úderem otevřené dlaně na záhlaví dnešní hlavy a středobodu Středočeského kraje. I týden po tomto očním kontaktu (nepozdravil ač je mladší a já jsem tady doma) mi zůstává na sítnici stigma vypálené obrázkem partičky podržtašků pod oranžovými deštníky kráčející pod vedením (nebo podvedením?) směrem k benické hospodě. Kam se tak hnali? Z louže pod okap?

Z táborové chatky se vyřítila jezdecká instruktorka Šárka. „Juni, Juni, Juniore!“ volala na svého pejska občanským jménem Junior Kapsa. Zahlédla ho totiž, jak běží po louce velkou rychlostí neznámo kam směrem na východ. Vloni ho jeden z hostů statku a majitel krásného Harley Davidsona přejmenoval kvůli barvě kožichu a velikosti na Lišku Light. Seděli jsme s dětmi rovna ve středobodu táborové podkovy u ohýnku a zpívali tu naši O táboře na Slunečném vrchu a udiveně naslouchali Šárčinu vzdalujícímu se zoufalému volání, když spokojený objekt jejího zájmu – Juniora Kapsu – jsme měli od sebe necelé dva metry u hromádky naštípaného dříví. Kamarádka Šárka špatně vidí v šeru a hnala se pastvinou až do dalekého mlází za neznámým zajícem.

A kam se žene jeden každý z nás? Na stomatologický sjezd? Do hospody? Z louže pod okap? Za neznámým zajícem? Zkontrolujme si to, ať jsme na světě platnější víc než komunisté na Velehradě.

VLADIMÍR SALČÁK
ŽUDr.(Života university dochtor) Vladimír Pedro Salčák, herec, publicista, sportovní historik