26.2.2011

psychoterapeuta, poradce a lektora

Co se Ti v poslední době honí hlavou? Co Tě těší a co naopak ne?

Hlavou se mi honí propojování oblastí, o které se zajímám, a to je duševní zdraví, psychoterapie, sociální práce, management, fungování organizací a sebeřízení. A s tím je spojena otázka, jak pomoci sobě i druhým být v životě šťastný? Jsem přesvědčen o tom, že vše, co děláme, děláme proto, abychom šťastní byli, ale nějak z té cesty stále scházíme. Mluvím teď o sobě i lidech, se kterými mám tu možnost se setkávat. A jsem také přesvědčen o tom, že člověk i organizace, které vytváří, mohou růst a tohoto štěstí dosáhnout. Často mám radost z toho, že jsem něčemu porozuměl a že jsem měl možnost k takovému štěstí alespoň kousek přispět. Co mě netěší? Třeba to, že jsem tento týden nechal třikrát na stole v práci mobil.

Co Tě v brzké době čeká a nemine, ať už v osobním či profesním životě?

Jedna z věcí, která se mi také honí hlavou, je moje rodina, kde mě čeká radostná změna – narození třetího potomka. Dá se říci, že stále mě něco čeká, stále přichází něco, z čeho se můžu učit a poučit. Když zůstanu u své rodiny, tak každý den mě žena nebo některé z dětí něco naučí. A věřím, že oni to se mnou mají podobně.

Kdybys mohl, co bys v Uherském Hradišti (případně jeho okolí) změnil jako první?

Hradiště je pro mě krásné město, které má samozřejmě také spoustu míst, které by se dali zlepšit. V prvé řadě bych ale chtěl změnit sebe, abych měl více respektu a porozumění k sobě, druhým a naší planetě. Kdysi kdosi řek: Jako mladý jsem chtěl změnit svět, ale neuspěl jsem. Na vrcholu svého života jsem chtěl změnit alespoň pár lidí kolem sebe, ale neuspěl jsem. Nyní ve stáří chci změnit sebe. Možná kdybych jako mladý chtěl změnit sebe, možná bych tou změnou ovlivnil pár lidí a oni by možná ovlivnili celý svět.