14.3.2011

„Dnes půjdem na večeři do suši baru,“ oznámil mi můj milý a mně se udělalo nevolno. Můj vztah k syrovému masu je všeobecně známý. Steaky peču až do vysušení a na tatarákových párty jím pouze očesnekované topinky, nebo mi mistr kuchař připraví hambáč propečený tak, že krve byste se v něm rozhodně nedořezali. Můj drahý se se mnou ovšem příliš nepáral. „Někdy musíš začít,“ prohlásil, posadil mě do auta, a než jsem řekla syrový losos, přišla jsem o své suši panenství.

Nejistě jsem koukala na smotky slepené rýže, bubenické paličky místo příboru a číšnici drobounkou tak, až jsem měla strach, že ji ten tác s šesti jednohubkami rozlomí vejpůl. No nic, jsem už velká holka, a tak jsem se odhodlaně nadechla a pustila se do toho.

„Ty do toho ty hůlky pícháš?“ zeptal se mě nevěřícně můj doprovod s podobným výrazem, jaký bych já použila, kdybych se někoho ptala: „Ty vyhazuješ boty od Manola do popelnice?“ Nu což, každý máme svůj osobitý styl, žejo. Nakonec málem došlo i na variaci slavné scény z filmu Pretty woman „svině klouzavý“, ale naštěstí suši není kulaté a mořské řasy jsou značně lepivá záležitost. A musím spravedlivě uznat, že nakonec to vlastně vůbec nebylo špatné.

Vzhledem k tomu, že pro vás teď, o dva dny později, milí čtenáři, píšu svůj pravidelný blog, přežila jsem. Wasabi mi sice vypálilo pár děr do nosní dutiny a sójová omáčka zanechala nesmazatelné stopy na mém oblíbeném tričku, ale nevypíchla jsem si oko ani nevdechla cucek rýže. A i číšnice přežila. Jsem fakt šťastná, že pro vás můžu psát i dál.

Příští týden ještě posnídám krvavá kuřecí játra, pochutnám si na hovězích dršťkách, vykloktám si syrovým vajíčkem a vážně začnu věřit na zázraky.

PETRA KUČEROVÁ
Více než sedm let objížděla a poznávala uherskohradišťský region s mikrofonem jako redaktorka a moderátorka televize Slovácko. Dnešní redaktorka Slováckého deníku, finanční poradkyně a hostující herečka Hoffmannova divadla se na obrazovku vrátila loni v březnu jako externí moderátorka pravidelných magazínů TVS. Má ráda kulturu a umění – divadlo, film, hudbu i knihy, humor, své dva psy, vyjížďky na kole, léto, dobré jídlo a pití. Čas nejraději tráví v přírodě, s rodinou a přáteli. Preferuje zdravý nadhled a pozitivní přístup k životu.