hradiste.net - Hradišťané blogují - regionální server pro Uherské Hradiště a okolí

seznam článků v rubrice Hradišťané blogují - lidé z Uh.Hradiště a okolí píšou nejen o svém městě

Petra Kučerová - Jak pršelo a mně to nevadilo

19.4.2010

Minulý týden propršel. Předpokládám, že jste si toho taky všimli. Jestli máte alespoň jeden smysl, nemohly vám ujít studené kaluže, které se škodolibou radostí promočily drahé boty až na ponožky, studený vítr pod lehkou jarní bundičkou, kterou jste při prvním sluníčku nadšeně vytáhli ze skříně, a pichlavé jehličky kapek na tváři, pokud jste si jako já zapomněli deštník, ovšem nezapomněli jste si sluneční brýle. Já je nosím pořád, už od puberty, v podstatě jako součást účesu, ovšem minulý týden jsem nevypadala jako mírně nekonformní dáma, ale spíš jako blbec.

číst dále »

Libuše Pavlicová - Gaučová kočka

16.4.2010

Starší syn dospěl do období, kdy začal toužit po domácím zvířeti. Je rozený technik, kterého v přírodě nejvíc potěší stožár vysokého napětí, vítám proto každý zájem, kterým z této úchylky ukročí stranou. Což ovšem neznamená, že zvíře bude. Až tak moc mi ty řeči o motorech, vysokých pecích a radarech zase nevadí. Držíme se tedy čistě v teoretické rovině. To synovi nevadí, fantazii má bohatou.

číst dále »

Vladimír Salčák - Počitky z oslavy muzikantských narozenin po volbách

14.4.2010

Podle psychologů je počitek nejjednodušším elementem našeho vnímání a je základním materiálem pro složitější procesy. Je to výsledný prvek jednoho smyslu. Tvoří obraz jednoho znaku vnímaného předmětu. Výsledkem většího množství počitků je vjem. Při zpracování počitků do větších celků se uplatňuje i myšlení, takže výsledný vjem je víc než suma jednotlivých částí.

číst dále »

Petra Kučerová - Jak jsem dostala nejhezčí esemesku

12.4.2010

Velikonoce pro mě už hezkých pár let nic moc neznamenají. Od chvíle, kdy mě přestalo bavit nadšeně vřískat a s předstíranou hrůzou krkolomně uhýbat před palčivými šlahouny pomlázek v rukách mých spolužáků, pro mě Velikonoce značí vlastně jen volné pondělí. Věřící nejsem. Věřící je v naší rodině tak trošku pouze babička Julka a také díky ní tyto svátky pokaždé spolehlivě zaznamenám. Vždy totiž dostanu do schránky barevnou pohlednici se svatým obrázkem, mile staromilským přáním a jejím podpisem. I letos jsem si v radostných záchvatech soukromého vítání jara uvědomila: Aha, za pár dnů dostanu od babičky pohled! Jenže to jsem se přepočítala.

číst dále »

Josef Kubáník - Jak nám vyrostla Harafica

10.4.2010

Znám je deset let, tedy tak dlouho, jako spolu hrají. Tenkrát se ještě nejmenovali Harafica, tenkrát ještě nosili na sobě to, co jim nachystala maminka a zpěv jim ve dvanácti taky nešel jako teď. Zkoušeli jsme ve Slováckém divadle komedii Slovácko sa súdí a režisér Peška chtěl na jevišti živou muziku. Jeden telefon do hudebky to zařídil a k nám do divadla přišla skupinka muzikantů, které bavilo hrát, měli už tenkrát zaděláno na roztomilé průšvihy a bylo nám všem s nimi dobře. Jen neměli cimbalistu, co by mohl kdykoliv v divadle hrát a protože jsem sám několik let na cimbál brnkal, dostal jsem do ruky paličky a spustil. Hoši byli tolerantní a ještě několikrát se pak tu a tam zmínili, že by bylo hezké, kdybych si s nimi zahrál. Ano, vím, byl to fór.

číst dále »

Libuše Pavlicová - Elegie jedné aleji

9.4.2010

Mladší syn na procházce zaujatě hlásí. Mama, tam daší bum! Promiňte, ihned přeložím. Maminko, tam pokáceli další strom. Kde? Ale tady poblíž, Za Alejí. Zmítám se v rozporech. Loni v létě jeden ze stromů dotyčné aleje, vysoký, mohutný a rozložitý, padl jako podťatý. Přímo do zahrady nedaleké školky. Díkybohu byly školkové prázdniny a jedinou škodou (ač nemalou) bylo roztříštění altánku. Mohlo být mnohem, mnohem hůř.

číst dále »

Vladimír Salčák - Prožitky z Chebu, z Kunovic i z Hradiště

7.4.2010

Celý minulý týden jsem prožil v Chebu. Zima pořád ještě ustupovala blížícímu se jaru, ale v Chebu bylo krásně. Jednou jsem zašel na koncert Václava Neckáře, jednou jsem navštívil v Západočeském divadle, kde jsme s naším Divadlem Špílberg předtím hráli, představení Křídový kruh. No, nádhera… K tomu zelené velikonoční pivo v Domečku kousek od divadla či sklenka vína v Cafe-baru na náměstí Krále Jiřího z Poděbrad a procházka po chebských uličkách. Chebský hrad, Špalíček,...

číst dále »

Petra Kučerová - Jak mě rozplakal opravář bot

5.4.2010

Téměř každá žena ji má. Drobnou libůstku, která se řadí mezi ty obligátní „holčičí zbytečnosti“, pravidelně jí zvedá tep, manželovi tlak, a provětrává jednomu z nich peněženku. Jednou jsou to šminky, podruhé parfémy, jiná ujíždí na značkových kabelkách. Já miluju boty. Vůbec nemusí být značkové (ale nebráním se ani jim). Mám ráda anglickou střízlivost kožených mokasín, zbožňuju letní pohodu barevných páskových žabek, noblesu vysokých kozaček a eleganci a ženskost štíhlých podpatků na lodičkách.

číst dále »

Libuše Pavlicová - Já a blog? Zkusíme to…

2.4.2010

Už šestý rok doma vyměňuju plenky, utírám zamatlané pusy, odpovídám na nekonečné dotazy a stavím z kostek komíny. Už šestý rok žiju mimo reálný časoprostor a jediné, co spolehlivě registruju, je roční období. Právě končí zima, synové ještě nosí punčocháčky a na botách domů zbytky sněhu. Až budou chodit s koleny zelenými od trávy, poznám, že přišlo jaro.

číst dále »

Zuzana Hoffmannová - Mně to prostě hlava nebere aneb Cestujeme s kočárkem

31.3.2010

Když jsem se přestěhovala z paneláku do rodinného domu ve Véskách a následně otěhotněla, malovala jsem si v růžových barvách, jak budu s kočárkem bezproblémově cestovat Městskou hromadnou dopravou. (Řidičský průkaz nevlastním.) Už jen proto, že mezi místními částmi Uherského Hradiště Sady - Vésky není chodník a trasu musíte překonávat po cestě. (Až někdy příště se rozepíšu o tom, že spousta řidičů zřejmě nepochopila nebo pochopit nechce, že se pořád pohybuje ve městě a povinná padesátka je pro spoustu z nich z říše sci-fi. Ale o tom až někdy příště...)

číst dále »